Lhaní politiků = pohrdání demokracií i občany
Co říká o lhaní nejen politiků Ústavní soud?
Psal se rok 1999 a premiér Miloš Zeman nařkl novináře Ivana Brezinu, že za peníze společnosti ČEZ psal články podporující dostavbu Temelína. Až po 8 letech soudů (!) se pan Brezina dočkal toho, že Vrchní soud v Praze nařídil Miloši Zemanovi se za svá slova omluvit a zaplatit poškozenému novináři celých 50 tisíc Kč.
Do celé této anabáze musel dokonce vstoupit i Ústavní soud. Díky tomu ovšem existuje k právu na ochranu osobnosti nález sp. zn. I. ÚS 453/03, který říká:
Občan demokratického právního státu od ústavních činitelů zcela přirozeně očekává pravdivé informace a dále očekává, že ústavní činitelé budou zachovávat naprostý respekt k jednotlivým osobám - členům občanské společnosti.
Uvedený princip je také východiskem, z něhož se odvíjí samotná idea demokratického právního státu. Zmíněný a právem očekávaný respekt samozřejmě zcela vylučuje difamaci jednotlivců státní mocí (jejímiž reprezentanty ústavní činitelé jsou). Představitelé státní moci jsou proto povinni zveřejňovat jen skutkově důkladně prověřené informace, které se navíc vztahují toliko k věcem, které spadají do jím kompetenčně vymezené oblasti. Nemá-li ústavní činitel svá tvrzení faktů důkladně prověřena co do pravdivosti, není oprávněn je zveřejnit. Tato východiska platí tím spíš v případě tvrzení faktů, která hrozí difamovat jednotlivé osoby, byť tyto vystupují ve věcech veřejných.
Bez dodržování této základní náležitosti nemůže fungovat žádný stát, který má být považován za demokratický a právní. Difamace jednotlivců představiteli státní moci a z ní plynoucí dezinformace všech členů společnosti je naopak technikou dobře známou totalitním režimům. Proto i zkušenost z období před rokem 1989 velí, že je třeba velmi důsledně trvat na dodržování svrchu uvedených principů, což vrchní soud pominul.
Neboli. Všichni představitelé státní moci (tedy nejen politici, ale i členové vlády, prezident, policisté, soudci) prostě nejen že mají, ale MUSÍ MLUVIT PRAVDU a poskytovat občanům pravdivé informace.
Pokud to nedělají, pak tím dezinformují celou společnost a nesou tak plnou odpovědnost za to, že náš stát po právu nemohou občané považovat za demokratický a právní.
Jestliže zalžete u soudu, vystavujete se trestu až dva roky natvrdo, protože můžete uvést soud v omyl.
Jestliže ale zalže politik a uvede v omyl celou společnost, popř. takovou lží dokonce vyhraje volby (dostane se k moci v obci, kraji nebo nad celou společností), pak mu nehrozí vlastně vůbec nic. Pokud jej někdo za takovou lež zažaluje, dostane třebas za 9 let pravomocně 50 tisíc pokutu a uloženo někde veřejně napsat omluvu.
Pokud bude systém naší země nadále proti lhářům politikům a dalším lhářům z řad představitelů státní moci (ne)fungovat tímto způsobem, pak budou České republice dál a dál vládnout populisté a manipulátoři, pro které je lhaní a manipulace denním chlebem.
Poslanci se znovu i (duben 2025) dohodli, že v kampaních dál mohou lhát a urážet
Pinocchio, Foto: Roland Schwerdhöfer, Pixabay (Kverulant.org)
Jak napsal Kverulant.org v článku Politici si nezakázali lhát. Před volbami nás čeká další smršť lží:
„Sněmovna nedávno rozhodla, že zveřejňování zjevně nepravdivých či hrubě urážlivých informací ve volební kampani nebude přestupkem, za který by hrozila až dvoumilionová pokuta. Ztroskotal i pokus o zavedení etických pravidel pro politickou komunikaci. Čeští voliči tak před podzimními volbami musejí počítat s tím, že lži a manipulace zůstanou v kampaních beztrestné.
Poslanecká sněmovna 25. dubna 2025 vyškrtla ze zákona o volebních kampaních ustanovení, které mělo postihovat šíření lživých a urážlivých informací v kampaních. Zákaz zůstal pouze v deklaratorní části zákona, jeho porušení však nebude přestupkem, za který by hrozila pokuta až dva miliony korun.
Zrušení přestupku prosadila skupina poslanců ODS, KDU-ČSL a TOP 09 s podporou ANO a SPD. Argumentovali tím, že posouzení férovosti kampaní má zůstat na voličích a soudech, nikoli na Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran, který by mohl být zahlcen podněty.
Kritici tohoto rozhodnutí upozorňovali, že chybějící sankce povede k dalšímu rozvolnění pravidel a umožní politikům šířit lži bez obav z postihu. Podle nich by úřad mohl efektivně zasáhnout proti šíření lží, aniž by bylo nutné zpochybňovat celé volby.
Kodex
Neúspěšná byla i snaha Asociace public relations (APRA) prosadit kodex eticky vedené politické komunikace. Podle průzkumu NMS Market Research více než 80 % Čechů vnímá politické kampaně jako neetické a 90 % považuje etiku v kampaních za důležitou, přesto se politické strany k dobrovolnému kodexu nepřihlásily.
APRA navrhla zásady transparentnosti, poctivosti, slušnosti a odmítnutí nenávistných či lživých sdělení. Kodex také zakazuje astroturfing, což je klamavá praktika, při níž se skrývají skuteční autoři nebo sponzoři určitého sdělení či organizace, aby to vypadalo, že podpora pochází od běžných občanů, tedy „zdola“. Politici však na výzvu k podpisu kodexu nereagovali, což podle odborníků ukazuje na nízkou ochotu měnit stávající praxi.
Právě absence pravidel a postihů znamená, že nás před podzimními parlamentními volbami čeká další vlna lží a manipulací za desítky milionů korun. Politické strany mohou beztrestně investovat do kampaní, které budou stavět na nepravdivých tvrzeních a osobních útocích.
Soudy i státní zastupitelství v minulosti opakovaně konstatovaly, že nesplnění předvolebních slibů či vědomé lhaní politiků není trestným činem. Voličům tak nezbývá, než spoléhat na vlastní úsudek a kritické myšlení, což v době masivní mediální masáže není snadné.
Lež ohrožuje demokracii
Odborníci varují, že tolerance lží v politice ohrožuje samotné základy demokracie. Pokud společnost netoleruje lež u lékařů či advokátů, proč by ji měla tolerovat u politiků, kteří rozhodují o veřejných záležitostech.
Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že některé parlamenty už připravují zákony, které by lhaní politiků postihovaly diskvalifikací z veřejných funkcí. Se lží se nyní rozhodli bojovat na ostrovech. The Guardian popisuje, že velšský regionální parlament Senned Cymru se zavázal, že do příštích voleb v roce 2026 přijme zákon, který diskvalifikuje ze všech veřejných funkcí a pozic jakéhokoliv poslance či kandidáta, který bude usvědčen z vědomé lži. Česká republika však zatím zůstává u deklarací bez reálné vymahatelnosti.
Výsledkem je, že politická soutěž se dál posouvá směrem k bezbřehé manipulaci a ztrátě důvěry veřejnosti. Podzimní volby (pozn. 2025) tak budou opět testem, jak hluboko lze v české politické kultuře klesnout.“
